Detektor kovu TesoroVídeňská mincovna přežila monarchii i obě světové války
Vídeňská mincovna je v současné době oficiální a jediný ražebný orgán Rakouské republiky. Nachází se blízko centra v budově postavené podle rozkazu císaře Františka Josefa I. ve slohu tzv. Biedermeier (sloh předbřeznové doby, tedy přibližně časů mezi koncem napoleonských válek - 1815 a novým revolučním výbuchem v Evropě - 1848). Dnes se řadí mezi nejmodernější mincovny na světě. Impulsem k jejímu postavení byla vysoká poptávka po stříbrných mincích v průběhu dvanáctého století. 
Vybudování vídeňské mincovny předcházel příběh, kdy se vévoda Leopold V. a Richard Lví srdce zúčastnili v letech 1190–1191 třetí křížové výpravy za znovudobytí Jeruzaléma. Když byl Richard na cestě domů ze Svaté země, maskoval se jako poutník. Ve vídeňské městské části Erdberg ho však poznali a zajali. Vévoda Leopold V. Babenberg nechal Richarda uvěznit na hradě Dürnstein na Dunaji až do začátku roku 1193. Výkupné bylo stanoveno na sto tisíc kolínských stříbrných mincí, z kterých měl Leopold dostat polovinu. Hodnota těchto mincí se značkou Kolína nad Rýnem se dnes odhaduje na dvě miliardy eur. Část tohoto obrovského obnosu peněz musela být vyražena a právě proto byla zřízena vídeňská mincovna.
První zmínka o vídeňské mincovně se nachází v dokumentu napsaném roku 1397. Nejznámější vyraženou mincí je pravděpodobně tolar Marie Terezie (1780), který se při zvláštních příležitostech pořád razí. Kromě tolaru jsou však známé i další mince jako feniky, krejcary, groše, dukáty nebo zlatníky (Guldeny). V roce dokonce zlatá koruna získala na pařížské světové výstavě roku 1900 jednu z ocenění. Do konce roku 2001 byl asi nejznámější světovou mincí rakouský šilink. Od roku 2002 se ve vídeňské mincovně razí euro.
K inovaci v ražbě mincí dochází v roce 1554, do té doby je hlavním nástrojem kladivo. Další posun nastává v roce 1700, kdy byl vyvinut nový typ ražby. Další technologický pokrok přišel v sedmnáctém století, kdy byl při ražbě využíván šroub a o století později páka. V roce 1907 pak elektromotor nahradil parní stroj. Na začátku šedesátých let byly stroje schopny vyrazit až 300 mincí za minutu a později dokonce 750 mincí za minutu. 
Současná budova mincovny byla postavena v roce 1834 a od vypuknutí první světové války je vídeňská mincovna jediným ražením orgánem Rakouska. Po připojení Rakouska k Německu v roce 1938 se v ní razily výhradně německé mince. V letech 1938 až 1944 jí byla přidělena mincovní značka „B“, kterou do roku 1878 používala mincovna Hannover.
Novodobá historie mincovny se začala odvíjet po skončení druhé světové války. Rakouský šilink znal ve své době takřka celý svět. Kromě toho si mincovna vysloužila několik významných evropských a světových ocenění. K oslavám 100. výročí založení Mezinárodního olympijského výroby byla vybrána mezi pět mincoven, které razily oficiální mince na tuto počest. V současné době se ve vídeňské mincovně vyrazí kolem 300 miliónů mincí ročně.
verze pro tiskPřidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na detektory-tesoro.cz uživatelský účet, zaregistrujte se. Registrace je bezplatná a k ničemu vás nezavazuje.
Cena s DPH: 690 Kč
» 