Věda pomáhá archeologům s biblickou historií

Tel Megiddo je legendární místo biblických bitev a honosných paláců. Je předmětem nejžhavějších archeologických debat  – sporu nad historickou relevancí prvního sjednoceného izraelského království. Dnes však vypadá jako prašný kopec tyčící se nad izraelským údolím Jezreel.

Starověké Megiddo mělo být údajně klíčovým administrativním i vojenským centrem království, kterému vládl král David a jeho syn Šalamoun mezi osmnáctým a desátým stoletím př. n. l. Biblické vyprávění je ale napadeno archeology jako je Israel Finkelstein z Tel Avivské univerzity. Ten věří, že David ani Šalamoun nevládli v době železné. Místo toho předpokládá, že oba bibličtí vládcové spravovali malé a nikterak významné území. Pahorek Megiddo vznikl až po rozpadu tohoto království.


Důležitý důkaz byl odhalen díky jedinečné spolupráci mezi archeology a přírodovědci pracujícími bok po boku v Tel Megiddu a na jiných izraelských nalezištích. „Archeologové a vědci pracovali společně i dříve, ale vždy to byly dvě souběžné linie,“ sdělil Aren Maeir z Bar-Ilanské univerzity v Ramat Gan. Podotýká, že mohly uběhnout měsíce i roky než byly nálezy odeslány do laboratoře. Stejnou dobu trval jejich návrat zpět. „Navíc některé vzorky nebyly odebrány odborně.“

Vykopávky v Tel Megiddu jsou jiné. Chemici čítají polovinu dvou tuctového týmu vedeného Finkelsteinem a Stevem Weinerem. Biologem, specializujícím se na minerální tkáně. Weiner je ředitelem archeologicko vědeckého ústavu Kimmel Center, které je součástí institutu Weitzmann v Rehovotu. Tým byl založen evropskou vědeckou radou a získal během pěti let čtyř milionový grant. Oba muži doufají, že práce v Tel Megiddu ukáže model spolupráce, která by se mohla stát v archeologii normou.

 „Je to jistě ten správný směr, kterým by se měla archeologie ubírat,“ konstatuje Ran Boytner z Kalifornské Univerzity. „Má to částečně co dělat s miniaturizací analytických nástrojů a snižováním nákladů. Stejně tak jako se zvýšením zájmu o archeologii. Zvláště pak u starších vědců, kteří jsou dychtiví vyjít z laboratoře.“
Chemické stopy
Archeologové jsou trénováni, aby očima rozeznali vrstvy půdy zastupující jednotlivé periody osídlení. Například černý pruh může odpovídat spálené vrstvě – známce krbu nebo vyplenění města. To záleží na velikosti. Artefakty a keramika vtisknutá do vrstvy poslouží jako znamení definující a datující daný nález. Chemické analýzy mohou přidat do celkového obrazu mnoho zajímavých detailů.

V říjnu, než byl připraven infračervený spektrometr, pracovali exkavátoři se štětci, pinzetami a lžičkami a sbírali vzorky do malých plastových pytlíčků. Chemická analýza pak dala hledačům okamžitou odezvu a ti mohli pokračovat v práci.

 „Chemické analýzy mohou rozlišovat půdní vrstvy, které oku připadají stejné ,“ vysvětluje Weiner. „Infračervená spektrometrie odhalí charakteristický původ na první pohled stejných vrstev uhličitanu vápenatého. Dřevo spálené teplotou vyšší než 500°C vytváří uhličitan vápenatý. Nerost může ale také pocházet z vápence a vápno obsažené v půdě se dá použít na výrobu hliněných cihel. Každý druh uhličitanu vápenatého má odlišnou infračervenou stopu. To pomáhá archeologům rozlišovat kde se nacházely podlahy, zdi či pece.“
V jiné části Tel Megiddu Weiner ukazuje na vrstvu bohatou na kysličník křemičitý (SiO2), který se vyskytuje v okolí rostlin. Tyto vrstvy označují místa pěstování nebo skladování rostlin. Weiner a jeho tým vypočítali, že vrstva asi 35 cm tenká, byla dříve přes metr tlustá. První domněnka založená na podobných nálezech byla, že se zde pěstovala domácí zvířata. Analýza ale ukázala, že pochází ze zemědělských plodin. A jelikož přítomnost zvířat by obsahovala ve vzorcích vysokou dávku divokých rostlin, zdá se, že se v oblasti skladovalo obilí nebo potrava pro zvířata.

Experti na radiouhlíkové datování, kteří většinou zůstávají ve svých laboratoří, si zde také ušpiní ruce. Elisabetta Boaretto, jaderná fyzička z Weizmannského institutu,  zde na všech čtyřech očišťuje vzorky. „Jsem jedna z mála, ne-li jediná z oboru, kdo sedí v dírách a kope. Je to však nezbytné,“ usmívá se.

Při vykopávkách v jihozápadní oblasti Tel Megiddu, odkryl Michael Toffolo keramickou nádobu plnou obilných zrn. Po pečlivém nafocení a zapsání nálezu sesbíral zrna, aby mohly být poslány do zahraničí. Do zařízení s urychlovačem částic. Tento student nyní shání urychlovač pro svou laboratoř ve Weizmannu. Přístroj, který stojí asi 2 miliony dolarů, by měl být připraven na radiouhlíkovou analýzu za 12-18 měsícu. Umístění urychlovače částic v blízkosti vykopávek by velice urychlilo práci a tým by mohl dohlížet na každou etapu. Zabránilo by se kontaminaci vzorků, která může vést k chybné analýze.

Boretto vysvětluje: „Být přítomen na vykopávkách pomáhá pochopit odkud přesně vzorky pocházejí. Je to klíč k přesné dataci. Například zrna obilí nebo dřevěné uhlí jsou většinou používány k datování keramických střepin nalezených ve stejné nádobě. Ale bez prohlédnutí stratigrafie je velice lehké přehlédnout důkazy, že obilí nebo polena nalezená v určité vrstvě, mají svůj původ jinde. To je činí zbytečnými pro dataci okolních vzorků. A pokud uhlíkový vzorek obsahuje materiál z více než jednoho zdroje, můžete dataci zahodit úplně.“
Přítomnost vědců na vykopávkách pomáhá archeologům nejen rychleji se rozhodovat kde provádět další vykopávky a které vzorky sbírat. Hlavně také umožňuje získat více užitečných analýz. „Vědci na pracovišti mohou přijít s jinými otázkami než archeologové,“ upozorňuje archeolog Joseph Maran z university v Heidelbergu, specializující se na starořecké vykopávky. „Je to úplně něco jiného než když archeolog zformuluje otázku a pozve vědce aby vyřešil určitý problém.“

Maran dodává, že metoda vědců pracujících na vykopávkách přímo s archeology je podle něho čistě izraelský úkaz. Pro izraelské vědce je mnohem jednodušší strávit delší období na vykopávkách než v jiných zemích.
Weiner ale doufá, že se spolupráce uchytí i jinde. Letos vydal knihu Mikroarcheology: Beyond the Visible Archaeological Record, o spojení archeologie a analytické vědy, která jak doufá inspiruje jiné výzkumné týmy.
Weiner konstatuje, že v minulosti bylo málo vědců, kteří byli ochotni strávit velké množství času „v poli“. Klíč k úspěšné spolupráci je, jak říká, „najít správný analytický nástroj na odhalení mikroskopického záznamu bez většího zpomalení vykopávek.“

zobrazeno: 4003x, komentářů: 0, autor: Elmara, vytvořeno: 10.12.2010 12:25

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na detektory-tesoro.cz uživatelský účet, zaregistrujte se. Registrace je bezplatná a k ničemu vás nezavazuje.

PřezdívkaHeslo
Registrace

Hledat na tomto webu

Detektor na splátky

Detektor na splátky s nulovým navýšením

Nejčtenější články

Nejčtenější vůbec

Partnerské weby

LovecPokladu.cz - detektory kovů Detektory kovů C.Scope Detektory kovů Mlejnský

Nejživější ve fóru

V Tesoro Tejón:
Sytic: Zdar mrcasnici poridil jsem si starsiho tejona nemate nekdo naky detajlni navod nastaveni?... » ukázat

V Tesoro Tejón:
Sytic: Zdravim hledaci mate tady jeste nekdo to nastaveni na tejona?? Jsem si ho nove poridil sta... » ukázat

V Tesoro Vaquero - hloubka:
jozka250: zdravim uz ste nekdo mel na vaqueru tuhle sondu jaky to bylo a co znamena Technologie DD B... » ukázat

> Vstup do fóra
online counter