Detektor kovu TesoroNová fakta o pochodu smrti
Protože se na tomto webu věnujeme ve velké míře především militariím, není na škodu si jednou připomenout, že válka nebyla jen o metálech. Zaměříme se na smutné téma, které působí jako černá kaňka naší historie. Řeč není o ničem jiném, než o holocaustu a pochodu smrti.
Na veřejnost se totiž dostala nová fakta, která svým charakterem umožňují více přiblížit utrpení, jež zažili Židé během nacistické tyranie. Už při pohledu na níže publikovanou fotku je zřejmé, že se nejedná o pěší túru po Vysočině, ale o něco strašného, co si každý účastník tohoto pochodu bude pamatovat do konce života, pokud se mu ovšem podaří přežít.
Fotografie pochází z Muzea holocaustu (USA). Jsou na ní zachyceni vězni z Dachau, kteří pochodují na jih k Gruenwaldu 29. dubna 1945. Čtvrtý zprava je Dimitry Gorky narozen 19. srpna 1920 v Blagoslovskoe (Rusko). Narodil se jako syn sedláka a v Dachau byl uvězněn 22 měsíců. Důvod neznámý.
Celá tato noční můra vlastně vznikla z jediného důvodu. Konec války byl již nezvratný a nacistické impérium mělo namále. Osvobozující armády však nesměly najít tisíce vězňů z koncentračních táborů, a tak se začaly realizovat pochody smrti. „Předání nepřichází v úvahu. Tábor musí být ihned evakuován. Žádný živý vězeň nesmí padnout do rukou nepřítele,“ napsal Heinrich Himmler ručně na kus papíru 15. dubna 1945.
Později byla kopie tohoto dokumentu uschována mezi další válečné záznamy, o které se dlouho vedly spory napříč jednotlivými národy. Až v roce 2007 se v Haagu začala vést diskuze o tom, zda zpřístupnit tyto choulostivé materiály i veřejnosti. Těžko totiž můžeme očekávat, že se u jednotlivých jmen nachází přesné důvody smrti.
V Bad Arolsen se v šesti budovách nachází seznamy 17,5 milionů jmen osob, které byly pronásledovány nebo přinuceny k práci. Také mezi nimi figurují vězni a zesnulí. Až v roce 2006 mohla první skupina vědců začít s přípravou pro postupné zveřejnění materiálů. Od konce války byly tyto seznamy pro takřka kohokoliv tabu. K seznamům měli přístup pouze příbuzní obětí.
Kromě originálů se v budovách nachází i kopie souvisejících listin z městských knihoven nebo muzeí z celé Evropy. Dozvědět se z nich můžeme například, že největší počet vězňů byl vyslán z Osvětimi. Celkem 60 tisíc jich muselo absolvovat pochod smrti. Evakuace Dachau pak přišla tři dny po Buchenwaldu. Archiv v Arolsenu má tři sekce, které obsahují celkem 74 map, jež dokumentují trasy těchto pochodů. Mezi listinami se nachází i grafy, u nichž jeden znázorňuje odjezd 3000 vězňů (Židů z Maďarska, Polska a Německa). Z Birkenau vyšli 18. ledna 1945. Celkem ušli a ujeli vlakem 310 mil skrze dvacet měst až do Bruntálu. O život přišlo 300 až 400 vězňů. Za tři měsíce tak 3000 vězňů přežilo jen 280 jedinců. Většina byla zabita výstřelem do týlu hlavy.
Zpočátku se jednalo o obrovskou masu lidí. Někteří třímali v rukou okoralý kousek chleba, nic víc k jídlu neměli. Vesničané, kteří tuto hrůzu viděli, byli šokováni. Každého, kdo jen trochu vybočil z řady, začali strážci mlátit nebo jej přímo zastřelili. Tak se dělo napříč českými, německými i polskými městy a vesnicemi.
V současnosti již má i veřejnost možnost zkoumat pomocí internetových stránek - www.its-arolsen.org, archivní dokumenty z 12 let trvající nacistické nadvlády.
verze pro tiskPřidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na detektory-tesoro.cz uživatelský účet, zaregistrujte se. Registrace je bezplatná a k ničemu vás nezavazuje.
Cena s DPH: 450 Kč
» 